Úvodník
Milý čtenáři,
asi očekáváš, že Tě nyní vpustím dovnitř. Snad Tě nechám vstoupit později, ne však hned.
Jistě, úvodník je tu od toho, aby Tě převedl přes práh. Ale také od toho, aby Tě přiměl se zastavit a porozhlédnout; aby Tě varoval. Nemysli si totiž, že se rázem ocitneš uvnitř, jen co obrátíš tento list.
Nevidíš snad před sebou tu nekončící řadu dveří, bran a vrat? Ten labyrint uliček, které poutníka neomylně znovu dovádějí tam, odkud vyšel? Ty rozměrné paláce, jejichž dlouhé chodby jako by ústily jen do dalších a dalších předsíní a předpokojů?
Budeš se muset prodrat průvodem masek, důstojným jako egyptští bohové; sestoupit do temných katakomb, kde Jacquese Derridu straší duchové, kteří ne a ne přijít a ne a ne odejít; proplížit se kolem mučírny, v níž se Hegelovi posmívají rentiéři; a když už si budeš myslet, že jsi přece dorazil do cíle, že se před Tebou konečně tyčí sám hrad, zjistíš možná, že zeje prázdnotou: Matěj Cíbik jej vyklidil a jeho holé místnosti už okukují futurističtí Číňané.
Snad si budeš zoufat. Nebo také začneš něco tušit: že jsi možná byl uvnitř celou dobu; že jsi nevědomky vystoupal k hradu, zatímco jsi sestupoval do podhradí, že jsi dospěl do srdce labyrintu, zatímco jsi prodléval na okraji. Že v zámku jsi tady dole, zatímco ti nahoře jsou pod zámkem.
Ale jistě, jen vstup. Copak Ti v tom můžu zabránit?
Tvá Nomádva
V tomto čísle na vás čeká:
Elita a renta (Vítězslav Louda)
Miloš Zeman a síla jedné metafory (Matěj Cíbik)
Tváře ÚFARu: Martin Pehal (rozhovor vedla Evelyne Koubková)
Bylo nebylo čili pohádka, která ne a ne začít (Josef Fulka)
Tomorrow’s Yesterday (Dustin Breitling)
Gadamer: jazykovost porozumění (Kristýna Šulcová)
Lovaň tichá a hlučná (Hynek Kaplan)
Co se děje v senátu? (Samuel Zajíček)